1999 - 2015
-můj zájem o výtahy


Nové počítadlo od 28.5.2016:
počítadlo.abz.cz

Aktualiz.: 27.8.2016

Přidáno 27.8.2016:
Jak to začalo:
Historky:
Zaniklé výtahy:
Zajímavé atypy:
Zajímavosti:
Releové výtahy:
Duplexy:
Pístové výtahy:
Nákladní výtahy:
Jídelní:
Simulátory:
Paternostery:
Nové programované výtahy:
Princip výtahů:
Zapojení výtahů:
Odkazy, články:
Kontaktujte mne:


Mé WEBY

Kamilův web o brněnském podzemí
První stránky

o brněnském podzemí



Od 1.září:


Zde je prostor
pro Vaše logo
a ikonu
nebo reklamu,
i výměnný systém.

www.starevytahy.cz

Vítejte na stránkách jednoho nadšence blázna a amatéra...

Hned v úvodu: Prosím - pokud máte přístup, klíče do vaší strojovny v domě, zda bych si strojovnu mohl přijít vyfotit. Alespoň pro mne osobně do mého archivu. Stačí pár minutek. Rád Vám za to dám třeba stovku?
Nejlépe Brno nebo Praha, ne nové stroje. Díky moc, na všem se domluvíme.

Kontakty: pokorny.kamil(a)seznam.cz - mob.: 608 400 550 - stačí SMS, abych Vám zavolal.




Staré špinavé a poškrábané výtahy měly své kouzlo, které mne fascinovalo - hlavně cvakání relátek v rozvaděči ve strojovně, kde bylo snadné prohodit dráty od přivolávacích tlačítek, aby jel výtah jinam než má, a provádět podobné (bezpečné) klukoviny, co by malý školák. To už v novém rozvaděči neuděláte, tlačítko má svoji datovou adresu...

Staré výtahy také nepřestanu obdivovat pro jejich rychlou reakci a okamžitý rozjezd, zatím co v nových výtazích několik vteřin zbytečně čekáte, než se program rozhodne po kontrole padesáti jištění a dovření vnitřních dveří a zajetí zámku konečně laskavě odbrzdit a rozjet. Zažil jsem i vyjímky, když je nový výtah výborně nastavený, ale to je opravdu málo kdy. Dalším zdržováním bývá zbytečně dlouhý pomalý dojezd, který nesmyslně začíná už snad metr před stanicí. A tak člověk čeká a čeká, než se výtah rozjede, než pomalu dojede a může zatím jen proklínat nesmyslná technická nařízení EU. Nebo tajně přehrát vylepšený software a instrukce? :-)

Vše je o lidech a jejich pohodlnosti, u výtahů to často jsou špatně nastavené parametry, jako například křivka průběhu zavírání vnitřních dveří, které pak zbytečně mlátí... Nezájem a lhostejnost se v této době odráží v celé společnosti, přesto si myslím, že i výtahář by měl mít svoji čest a výborně odvedená práce se vším správným nastavením jednotlivých prvků by přece dělala výbornou reklamu výtahové firmě. Zatím je skutečná politika o penězích, a tak zvítězí ta firma, která to udělá rychleji a levněji, ale tím pádem je to víc odfláknuté a asi bohužel neexistuje osobní motivace typu "pro skutečné dobro a pohodlí uživatelů"...

Dost už lamentování, pojďme se podívat na princip výtahů, hlavně těch releových.

Rád bych přidával další zajímavé záběry nebo i videa, proto prosím, kdo máte přístup do strojovny vašeho výtahu, jestli bych si to mohl přijít vyfotit??? Nebo mi fotky aspon pošlete mailem :-)



Jak to všechno začalo...


Zájem o výtahy byl jedním z mnoha mých zájmů již od mala. Byl to zájem spíše příležitostný, omezený čekáním, kdy jsem se jako malý za minulého režimu mohl zase dostat do naší, nebo jiné strojovny, když byla někde otevřená a nebo, do nějakého cizího domu s odlišným výtahem. Mé zájmy se pak přesouvaly k podzemním chodbám a zájem o výtahy zůstával v pozadí.



Kamil u výtahového rozvaděče

Krásný releový rozvaděč dvourychlostního nákladního výtahu.
Kolem roku 2001 jsem při návštěvách starých domů moc rád
navštěvoval nejen podzemní sklepy ale i strojovny :-)


Po mnoha letech jsem se rozhodl, že by bylo škoda všechny ty zážitky s výtahy, zkušenosti, porozumění i zajímavé záběry do nitra jedinečných výtahů, si nechávat jen pro sebe. Zvláště detaily takových jedinečných výtahů, jako systém Duplex Quatro na Šumavské...

Možná se najde podobný nadšenec - šílenec jako já, který toto ocení a možná se občas taky zatoulá na takováto místa. Pokud se mi kdokoli takový ozve, pak tato sekce stránek splnila co nejlépe účel.


A nyní už k samotnému začátku...

Mohlo to být snad ve třetí třídě, když jsem šel uklidit kolo do sklepa v našem paneláku v Líšni, když jsem si všiml, že černé plechové dveře do naší strojovny jsou malinko pootevřené. Protože mne dědeček od mala vodil po knihovnách a ukazoval různé zajímavosti, už tehdy mě velice braly různá technická zařízení. Napadlo mne, že bych do strojovny nakoukl. Blížil jsem se k jejím dveřím, když najednou jsem se lekl: práskla brzda výtahu a motor se rozjel; tím, že dveře byly pootevřené, tak to bylo slyšet víc než jindy, až mne to vylekalo. Zachvíli motor ztichl a brzda zase klapla, jak sevřela brzdící kotouč (kabina zastavila). Otevřel jsem dveře strojovny a viděl, že místnost má podlahu ještě níže. Sestoupil jsem po dvou vysokých schodech dolů a v tu ránu jsem sebou zase trhnul: brzda výtahového stroje se odbrzdila (zaduněla) a motor se rozjel. Kotouč na výtahovém stroji se rychle otáčel a bylo jasné, že kabina výtahu někam jede a zastaví a možná do ní nastoupí lidi; snad si nějak nevšimnou, nebo mne neuslyší, že jsem vlezl do strojovny? Snad pro mne nejedou naši??

Výtahový starý stroj v Líšni v panelákách v Brně

Původní výtahový stroj v našem paneláku.
Strojovna, ve které mne začly fascinovat výtahy :-) ale mnohem dříve, někdy snad v 1983 roce.


Brzda opět zaduněla a motor ztichl. Zůstalo vrčet jen silné trafo ze skříně na zdi, které jsem si nyní všiml. Nevěděl jsem, na co se dříve dívat, ale napadlo mne, že už bych mohl být očekáván doma a tak jsem se rozhodl ze strojovny pro dnešek odejít, zážitků už bylo na poprvé dost!

Večer jsem se v mysli stále vracel do strojovny a viděl běžící stroj a slyšel ty zvuky, co vydává brzda, cvakání stykačů a relátek (ale to jsem ještě tehdy nevěděl, co je co). Bylo mi to stále jasnější: musím se do strojovny zase vrátit a podívat důkladněji! nejlíp hned zítra.

Nemohl jsem ani dospat a těšil se až se zase do strojovny podívám znova, tentokrát bych mohl nahlédnout do té plechové skříně na to zapojení, jestli půjde otevřít - přemýšlel jsem stále. Nasnídal jsem se a jelikož byla sobota, mohl jsem místo do školy zase na kolo. To byla jen zástěrka. Místo do našeho sklepa jsem hned zamířil chodbou ke dveřím strojovny a otevřel je. Naštěstí to šlo, nezamykaly se v našem paneláku dlouhou dobu. Vstoupil jsem do strojovny a opatrně dveře zavřel s tím, že si tam pobudu. Prohlížel jsem si výtahový stroj v úctyhodné vzdálenosti, kdyby se rozjel, aby mi navíjecí buben pod lano nepřimotal bundu. Můj pohled padl na plechovou skříň (výtahový rozvaděč) a hned jsem zkoumal, kterak ji otevřít. Z boku byly takové klipsny, které jsem vycvakl a celý plechový kryt se otevřel a opd ním ta krása, zapojení stykačů, relátek a jističů.

Výtahový starý rozvaděč v Líšni v panelákách v Brně

Původní výtahový rozvaděč v našem paneláku.

Prohlížel jsem si to všechno pomalu a opatrně jen očima, bylo mi jasné, že kontakty a šroubky jsou pod napětím. Byl klid, jenom napájecí trafa vrčela. Najednou rána (sepnul stykač), až jsem se zase leknul. Došlo mi, že si někdo výtah přivolal. S bouchnutím stykače zaduněla brzda a motor zabral a točil se (kabina jela). Zjistil jsem, že po chvíli v rozvaděči dvojitě cvaknou relátka (jak přejíždí kabina patra). Všiml jsem si, že jedna část rozvaděče je zakryta plechovým krytem. Kryt jsem zmáčknutím pružícího drátu uvolnil a opatrně sundal. Pod ním byly schovány dvě svislé řady relátek (na záběru jsou vidět). V levé řadě jsem si všiml, že jak výtah jede, postupně se sepnou vedlejší dvě kotvy relé. Napadlo mne, že v pravé svislé řadě budou relé jednotlivých pater, do kterých když se někde výtah přivolá, jde proud a tím je objednáno, kam má dojet. mezitím výtah zastavil, slyšel jsem jak někdo nastoupil do kabiny a zase se rozjel. Znovu jsem sledoval jak postupně klapou relátka díky projíždění kabiny patry. Člověk vystoupil, dveře se zavřely a bylo ticho. Teď mne napadlo vyzkoušet svoji teorii. Ještě jsem se díval, zda nemůže být proud náhodou i v kovových kotvách relátek, ale to by byl přece nesmysl, to by byl proud v celé kostře a skříni a tu jsem viděl uzemněnou zelenožlutým drátem. Kontakty relátek byly vedle kotvy a tak jsem viděl, že šahnout na kotvu relé mohu, aniž mne to kopne. Vybral jsem si prostřední v řadě relátek a opatrně stiskl kotvu. Tím jsem simuloval impulz z patrového tlačítka v šachtě nebo kabině. Kotvička ihned zustala seplá, k tomu ihned práskl směrový stykač a současně zaduněla brzda, zařval motor a výtah se rozjel do patra, které jsem takto zvolil ze strojovny. V protější řadě relátek kotvy postupně doklapaly k mému zvolenému a výtah zastavil. Byl to pro mne úžasný zážitek, hned jsem opatrně ještě několikrát takto výtah přivolal zmáčknutím kotev relátek a byl úplně fascinovaný tímto živým strojem, který mne přesně poslouchá a reaguje.

Lákalo mne zkoušet i výše umístěná relé, která byla značena odlišnými zkratkami, ale nevěděl jsem co by to mohlo udělat, nechtěl jsem, aby nastal nějaký nenormální a nelogický stav a něco se nezkratovalo, a tak mne napadlo, že si půjčím z rozvaděče umístěné plány zapojení, abych to více pochopil, jak to funguje a jak je to zapojeno. Nadšeně jsem pak plány tajně donesl domů a schoval v pokojíčku. Když byla noc, rozložil jsem je a studoval jejich zapojení a co je co, dokud baterka svítila. Nebyl jsem z toho vubec moudrý, ale umínil jsem si, že to postupně pochopím. Fascinovalo mne, jak jsou ta relé zapojena, že se to dokáže správně rozhodnout, kterým směrem má kabina vyjet, správně se to odpočítá a kabina zastaví. Musel jsem tomu přijít na kloub.

Ve schématu zapojení však bylo tolik souvislostí a návazností, cívka jednoho relé souvisela s kontakty jinak značených relé, jejich cívky zase podléhaly určitému stavu (poloze) jiných relé a do této spleti si člověk musel představovat ještě i změněné polohy kontaktů podle aktuálního stavu, kde se kabina nachází a co se může stát a co nemůže a kam zrovna může proud a která další relé a stykače sepne a která nemůže. Postupně jsem začínal odezírat souvislosti, proč nemůže sepnout směrový stykač, když jsou otevřené dveře atd, ale trvalo mi to. Nejvíce jsem to studoval, když jsem ležel nemocný. To jsem rozložil plány po posteli a snažil se jako malý pochopit celé zapojení. Mnohé detaily však zůstaly nepochopitelné až do posledních let, kdy jsem si je ověřil až na vlastním rozvaděči.

Mezi tím jsem pozoroval různé stavy a situace, protože náš výtah často zůstával svítit v patře a nenechal se přivolat jinam, nebo jeho zámek cvakal a nechtěl se rozjet z patra, nebo člověk nastoupil a dojel do patra ale dveře nešly otevřít, ani v jiných patrech, až v přízemí, a nebo jel výtah o patro výš či níž a nešel přivolat do žádaného a když člověk sestoupil o patro a přivolal, výtah popojel zase jen o to patro špatně, místo aby dojel kam má a to byly pro mne hodně silný momenty, kdy jsem hned zase otevřel schémata a studoval, co se může asi tak dít. Chyby nastávaly asi vlivem prachu na kontaktech patrových relé, ale pro mne to tehdy byla velká záhada a výtah byl pro mne takřka posvátný a díky jeho nevyzpytatelným chybám jsem měl k němu velký respekt.

V rámci zkoušení různých stavů a prověřování mých logických úsudků jsem trápil náš i jiné výtahy občas různými lumpárnami, kdy jsem dokázal jakoby splést díky zapojení jeho logiku a výtah jezdil ob patro jinak, ale to trvalo jen chvíli dokud někdo nezvolil krajní stanici, čímž se jinak hodně chytře zapojená relátka dorovnají do tzv. výchozího - parkovacího stavu, dolního patra, z něhož již výtah vyjíždí a správně znova odpočítává svoji pozici. To se bavíme o systému zapojení, kdy dřívější ovládací páky v každém patře šachty (jak jsem tehdy malý pozoroval na starším výtahu u babičky) nahradily dva snímače na kabině a díky nim jde impulz při projížděním patry k relátkům, ale o tom podrobněji na jiné stránce.

Krom několika málo, spíše snad jen dvou knih minulého režimu, podrobněji popisující výtahy, neexistoval jiný zdroj informací, a i tyto knihy jsem získal až nedávno. Když jsem se ptal některých výtahářů příležitostně, v našem domě, nebo jinde, na různé detaily, často bylo vidět, že tomu sami nerozumí a ani nechtějí, protože jednoduše přijdou, kdyžtak očistí všechny kontakty relátek, nebo celé plato s relátky vymění, nebo prozkouší a vymění jednotlivá relé zasunutá do patice jako dříve elektronky, ale že by přesně rozumněli logice toho zapojení, to většinou ne. Možná budou tyto stránky přínosem nejen pro nadšence, kteří se tak daleko nedostali, ale i pro samotné mnohé výtaháře, kteří se tím nevyučili a nebo s vysvětlující nedostupnou knihou ani nesetkali. Ona i ta kniha to nevysvětluje úplně dokonale do detailních podrobností vše, ale podstatnou část ano.


  • >> pokračování >> Můj první výtah


    ZPĚT o stránku

    Víte - li o starém výtahu, ukážete mi strojovnu, poskytnete fotky, svůj příběh... >>> kontaktujte mne...

    www.STAREVYTAHY.cz



    webmaster: Kamil Pokorný
    email: pokorny.kamil(a)seznam.cz
    © 2016

    Reklama 2016:
    Váš reklamní banner umístím ZDE - kontaktujte mne ohledně fin.podmínek.